V roce 1871 otevřel Pavel Švanda na náměstí Kinských divadelní nekrytou arénu nazývanou Aréna v Eggenbergu či V lesíčku. V zimě divadlo hrávalo nejdříve v sále nedalekého hostince, později bylo v nádvoří domu U Libuše postaveno Divadlo U Libuše. Na tomto místě se divadelní tradice udržela až dodnes. Divadlo projektované pro 1000 osob bylo otevřeno v roce 1881 Smetanovou Hubičkou. V roce 1866 byla aréna zbourána, v roce 1891 byla na nedalekém nábřeží postavena nová Aréna na Smíchově, divadlo tak hrálo v létě v aréně a v zimě v divadelní budově, ve dnech velkého zájmu pak na obou scénách současně.

V roce 1900 bylo divadlo zásadně přestavěno, když se pozice jeviště a hlediště se zaměnily, a tato dispozice se dochovala dodnes. V roce1908 pak bylo přejmenováno na Intimní divadlo. V roce 1928 v době počínající hospodářské krize byl soubor rozpuštěna a v budově se vystřídalo několik divadelních nájemníků. V letech 1928 – 1930 zde působilo Divadlo Vlasty Buriana, v letech 1931 – 1932 pak Divadlo komiků (Ferenc Futurista a Jára Kohout). Od roku 1932 divadlo působí opět jako Švandovo divadlo, v letech 1935 – 1938 pak v nájmu Járy Kohouta a v letech 1939 – 1944 pak Jaroslava Fošena. V roce 1944 bylo divadlo definitivně zavřeno, o rok dříve byla zbourána i Aréna na Smíchově.

Po válce bylo divadelní podnikání zakázáno a září 1945 zde vzniklo Realistické divadlo, od roku 1953 přejmenováno na Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého. V roce 1991bylo přejmenováno na Divadlo Labyrint. V roce 1998 kvůli sporům o restituci budovy divadla i počínající dlouhodobé rekonstrukci opět celý soubor zanikl a divadlo bylo dlouhodobě uzavřeno. Znovu bylo otevřeno v roce 2002 jako Švandovo divadlo na Smíchově.

Dnes je divadlo příspěvkovou organizací hlavního města Prahy.[6] V divadle se hraje činohra, převážně jde o díla současných autorů. Herecký soubor tvoří 16 členů, mezi které patří mj. Filip Čapka, Petra Hřebíčková, Viktor Limr, Zuzana Onufráková či Stanislav Šárský.