Divadlo stojí ve Dvořákových sadech a hlavní fasádou je orientované na jihozápad do přilehlé ulice J. Hory. Je postavené na obdélném půdoryse s vystupující zadní částí pozdějšího přístavku a kryje jej sedlová střecha. Hlavním modelačním motivem vstupního pětiosého průčelí je segmentová stupňovitá střední část sledující svým tvarem hlediště sevřená dvěma postranními rizality s hlavními schodišti budovy. Rizality kryjí výrazné na střeše hlavní budovy nezávislé valbové stříšky. Tvar závěru hlediště opisují i oblá nároží hlavního průčelí budovy. Nejnižší stupeň střední segmentové části tvoří hmota vestibulu se třemi vchody, další pak otevřená terasa a nejvyšší  stupeň trojúhelníkový štít – atika, na kterém se soustředila hlavní dekorativní výzdoba fasády. Na jejích stupních jsou osazena válcovitá akrotéria a na přední straně v profilovaných štukových rámcích secesní ženské postavy – múzy a mezi nimi znak města Kladna. Múza nalevo třímá v rukou lyru, múza napravo má položenou ruku na divadelní masce. Motiv masek se objevuje také v trojúhelníkových suprafenestrách završujících velká vertikální okna rizalitů. Výrazným modelačním prvkem fasády jsou štukové profilované rámce zdůrazňující téměř všechny otvory hlavní fasády. Boční nároží nesou v úrovni druhého patra stylizované dekoratiní motivy květinových váz v úrovni přízemí nároží prolamují tři malá vertikální okénka. Součástí hlavního průčelí jsou i kovové kandelábry stojící v krajních osách střední části fasády. Šestnáctiosá boční jižní fasáda je modelována pouze dvěma rizality, přičemž východní rozměrnější zdůrazňující vnitřní přechod mezi jevištěm a hledištěm završuje trojůhelníkový štít. Mezi rizality se nachází schodiště postranního vchodu se zděným stupňovitým zábradlím, ve výzdobě fasády se opakuje motiv použitý již na vstupní fasádě, jednoduché profilované štukové rámce rámující otvory fasády. Podobu zadní fasády divadla tvoří především  dodatečné několikanásobné pozdější přístavby divadla. Poněkud honosnější je další vedlejší fasáda obrácená na jihovýchod do přilehlé divadelní ulice.  Zde průčelí mezi rizality rozšiřuje lodžie kryjící postranní vchod divadla, jejíž střížku podpírají obdélné sloupy s dekorativně zvýrazněnými hlavicemi. Hlavní vstup divadla ústí do obloukového vestibulu, jehož rohy vyplňují trojboké dřevěné pokladny s s původní dekorativní výzdobou. Z vestibulu vedou dva vchody do přilehlých kuloárů, opisujících tvar hlediště, z kuloáru v přízemí lze vstoupit na hlavní schodiště ústící do kuloáru v patře obsluhující balkon hlediště. Hlediště má obdélný tvar se segmentovou zadní částí. Interiér hlediště završuje zavěšený strop se štukovým podhledem zdůrazňující  tvar půdorysu jeviště. Oponu nesoucí název „Práce, spořivost, věda a umění“ získalo divadlo v roce 1929 jako dar od Městské spořitelny, jejím autorem byl Josef Wenig. Její podoba zachycuje kromě postav symbolizujících její název také městské motivy – kladenské hutě, novou budovu spořitelny, Mariánské sousoší a rytíře z kladenské radnice.