VRCHLICKÉHO DIVADLO
Myšlenka vybudování vlastního divadla v Lounech sahá až někam k počátku minulého století, první stanovy „Spolku pro postavení divadla“ jsou datovány rokem 1900. Prvním viditelným výsledkem byla adaptace jeviště v hotelu Záložna v roce 1932, od té doby snad můžeme hovořit o prvopočátku vzniku divadla. Provizorní, byť na svou dobu poměrně dobře vybavené jeviště, se stalo základem všech dalších místních divadelních aktivit.
Po válečném mezidobí, kdy byla budova divadla uzavřena a většina vybavení zlikvidována, pověřila počátkem roku 1947 městská rada pana Víta Nepora, technického revidenta MNV vypracováním modelu a projektu nového divadla. Pro potřebu vybudování divadla byl založen účet „Louny sobě“ a na stavbu dohlížel „Spolek Vrchlického divadla“. 16.12.1947 tento spolek navrhl zřízení zvláštní užší stavební komise, která byla zřízena 22.12.1947 ve složení: stavitel Františka Hieke, stavitel Karel Paur a předseda spolku JUDr. Zima. Za MNV byli přítomni členové rady ing. František Závodský, Jan Chvojka a Bořislav Horák, za stavební oddělení Vít Nepor, autor projektu přestavby.
Touha místních obyvatel po divadle byla značná a po celou jednu generaci se vybíraly dary a příspěvky , prodávaly se tzv. „cihly“, jejímž „zakoupením“ se přispívalo na vybudování regulérního divadelního domu. Na první setkání „Spolku“ do největšího sálu ve městě – Na zastávku – přišlo velké množství lidí, kteří se stali svědky neočekávané události: po aktuálních zprávách, ve kterých dr. V. Zíma spontánně navrhl vyhlásit finanční sbírku, jejímž cílem bylo vybrat milion korun. Nečekaně vystoupil čestný host schůze, E.F.Burian, který do všeobecného nadšení řekl: „Zahajuji tuto sbírku tím, že věnuji budovanému divadlu 10 000 korun.“. Po něm povstala jeho životní družka paní Kočová a jménem souboru E. F. Buriana prohlásila, že provedou sami sbírku a shromáždí pro divadlo rovněž 10 000 korun a navíc sehrají v nové budově zdarma jedno představení.
Skutečně stovky lidí přispívaly penězi či prací zdarma ke zdaru celé akce, v březnu 1950 sbírka činila 1 646 000,- Kčs a na dobrovolných brigádách bylo odpracováno více než 20 000 pracovních hodin.
Vlivem společenské atmosféry padesátých let bylo nakonec divadlo rozhodnutím rady MNV – byť Kruh přátel Jaroslava Vrchlického i členové Spolku Vrchlického divadla (který byl tímto rozhodnutím přejmenován na Spolek divadla Julia Fučíka) byli proti – přejmenováno na Fučíkovo divadlo a slavnostně otevřeno v sobotu 29. října 1950 a až do neděle 12. listopadu se denně hrálo jedno představení. Během těchto dvanácti dní proběhlo v divadle 20 představení, které navštívilo 10 540 diváků.
Divadlo se skutečně stalo významnou součástí místního kulturního života, Národní divadlo sem poprvé přijelo 5. února 1951, kdy v Lounech jeho herci Zdeněk Štěpánek, Marie Burešová, Miroslav Bolek, Václav Švorc a František Velebný předvedli v civilním oblečení pásmo z Rostandova Cyrana z Bergeracu. I další výčet her je pozoruhodný: např. Lakomec, Višňový sad, Ženitba, Zkrocení zlé ženy či opery Rigeoletto, La Traviata, z herců můžeme jmenovat např. Smolík, Pešek, Průcha, Kohout, Štěpánek, Neumann, Záhorský, Petrovická, Matulová, Šejbalová, Filipovský, Dohnal, Plachý a další. Mimo Národního divadla do Loun zajížděla také Městská divadla pražská, Divadlo S.K. Neumanna, divadla z Mostu, Teplic, Ústí nad Labem a další.
Po válečném mezidobí, kdy byla budova divadla uzavřena a většina vybavení zlikvidována, pověřila počátkem roku 1947 městská rada pana Víta Nepora, technického revidenta MNV vypracováním modelu a projektu nového divadla. Pro potřebu vybudování divadla byl založen účet „Louny sobě“ a na stavbu dohlížel „Spolek Vrchlického divadla“. 16.12.1947 tento spolek navrhl zřízení zvláštní užší stavební komise, která byla zřízena 22.12.1947 ve složení: stavitel Františka Hieke, stavitel Karel Paur a předseda spolku JUDr. Zima. Za MNV byli přítomni členové rady ing. František Závodský, Jan Chvojka a Bořislav Horák, za stavební oddělení Vít Nepor, autor projektu přestavby.
Touha místních obyvatel po divadle byla značná a po celou jednu generaci se vybíraly dary a příspěvky , prodávaly se tzv. „cihly“, jejímž „zakoupením“ se přispívalo na vybudování regulérního divadelního domu. Na první setkání „Spolku“ do největšího sálu ve městě – Na zastávku – přišlo velké množství lidí, kteří se stali svědky neočekávané události: po aktuálních zprávách, ve kterých dr. V. Zíma spontánně navrhl vyhlásit finanční sbírku, jejímž cílem bylo vybrat milion korun. Nečekaně vystoupil čestný host schůze, E.F.Burian, který do všeobecného nadšení řekl: „Zahajuji tuto sbírku tím, že věnuji budovanému divadlu 10 000 korun.“. Po něm povstala jeho životní družka paní Kočová a jménem souboru E. F. Buriana prohlásila, že provedou sami sbírku a shromáždí pro divadlo rovněž 10 000 korun a navíc sehrají v nové budově zdarma jedno představení.
Skutečně stovky lidí přispívaly penězi či prací zdarma ke zdaru celé akce, v březnu 1950 sbírka činila 1 646 000,- Kčs a na dobrovolných brigádách bylo odpracováno více než 20 000 pracovních hodin.
Vlivem společenské atmosféry padesátých let bylo nakonec divadlo rozhodnutím rady MNV – byť Kruh přátel Jaroslava Vrchlického i členové Spolku Vrchlického divadla (který byl tímto rozhodnutím přejmenován na Spolek divadla Julia Fučíka) byli proti – přejmenováno na Fučíkovo divadlo a slavnostně otevřeno v sobotu 29. října 1950 a až do neděle 12. listopadu se denně hrálo jedno představení. Během těchto dvanácti dní proběhlo v divadle 20 představení, které navštívilo 10 540 diváků.
Divadlo se skutečně stalo významnou součástí místního kulturního života, Národní divadlo sem poprvé přijelo 5. února 1951, kdy v Lounech jeho herci Zdeněk Štěpánek, Marie Burešová, Miroslav Bolek, Václav Švorc a František Velebný předvedli v civilním oblečení pásmo z Rostandova Cyrana z Bergeracu. I další výčet her je pozoruhodný: např. Lakomec, Višňový sad, Ženitba, Zkrocení zlé ženy či opery Rigeoletto, La Traviata, z herců můžeme jmenovat např. Smolík, Pešek, Průcha, Kohout, Štěpánek, Neumann, Záhorský, Petrovická, Matulová, Šejbalová, Filipovský, Dohnal, Plachý a další. Mimo Národního divadla do Loun zajížděla také Městská divadla pražská, Divadlo S.K. Neumanna, divadla z Mostu, Teplic, Ústí nad Labem a další.